Zveme Vás budovat společenství
na Zážitkový seminář budování opravdového společenství podle metodiky Scotta Pecka
Kdy: 2.4.2010 večer – 5.4.2010 odpoledne
Kde: A centrum – Vítkova 10, Praha 8
Cena: 2 900,–Kč (pro studenty, důchodce, matky na MD či jinak finančně slabé účastníky možná sleva 500,–). Cena zahrnuje stravu, ubytování a odměnu pro facilitátory.
Přihlášení se a zaplacení zálohy 1000,– je nutné do 10.3.2010 na účet č.: 670100 – 2203940333/6210. Jako zprávu pro příjemce uveďte Budování společenství a své jméno.
Kontakty:
Organizátorka: Hana Škubalová, channa@post.cz
Facilitátoři: Robo Jankovich, robo@vsieti.sk Lenka Kočí, l.koci@post.cz
Stránky:
C-centrum.vsieti.sk
komunity.vsieti.sk
www.komunity.webnode.cz
www.buko.cz
Opravdové společenství – co to je?
Skutečné společenství je podle Scotta Pecka skupina alespoň dvou lidí, kteří se naučili projevovat a přijímat vzájemné odlišnosti. Díky tomu jsou schopni celistvě a otevřeně komunikovat a tvořivě spolupracovat na dosáhnutí společných cílů. Jako důsledek mnozí prožívají pocity své jedinečnosti (individuality) a současně hluboké společné jednoty, kterou velmi zřídka pociťují v jiných skupinách – tzv. psychologický zážitek komunity.
Co je cílem
Cílem je vytvoření opravdového nebo-li fungujícího společenství (v terminologii Scotta Pecka – true community). Zažít si, jak mohu být svobodný/á v projevu sám/a sebe a zároveň být součástí společenství.
Učit se komunikovat, nebo-li učit se používat prostředky funkční mezilidské komunikace. Zažít si, jak reaguji, jak mne vnímají ostatní apod. Hledat, experimentovat, reflektovat a učit se, co a jak funguje či nefunguje. Vydat se na cestu vědomého uchopení sociálních procesů.
Budování společenství – jak to probíhá?
První večer po vzájemném úvodním seznámení, se facilitátoři nebo-li průvodci skupiny s účastníky dohodnou na základních pravidlech a pohovoří o procesu budování společenství, o cílech, fázích procesu, apod.
Od pátečního rána pak již začíná samotný proces, který není žádným způsobem strukturovaný či vedený. Všichni společně sedí a komunikují. Facilitátoři zde nejsou lektory či vedoucími, jsou jen průvodci. Zodpovědnost za skupinu má každý účastník. Proces dosahování společenství je dobrodružstvím. Nemůžeme dopředu garantovat žádný konkrétní výsledek, ani dosažení komunity. Určitě ale budete mít příležitost se naučit velmi o sobě, o vztazích, skupinovém chování a komunikaci.
Poslední sezení je pak věnováno pohledu zpět na to, co se událo, co si odnášíme a na rozloučení se.
Je možné, pokud dosáhne skupina stavu opravdového společenství, využít jedno či dvě sezení k nějakému dalšímu cíli či úkolu (což tentokrát možná využijeme k práci na projektu „Kde domov můj?“).
Co je potřeba vědět
Jelikož jde o náročný sociální proces, je velmi důležité utvořit pro něj bezpečný prostor. Každý účastník je součástí skupiny a tudíž je důležitý. Z tohoto důvodu je bezpodmínečně nutné být účasten všech sezení, není možné si např. večer odskočit. Také noci je doporučené sdílet společně v prostorách semináře.
Cílem semináře není psychoterapie. Účastníci se na semináři zavazují, že za sebe berou plnou odpovědnost, že berou na vědomí, že mohou být v průběhu semináře vystaveni emocionálnímu zatížení, a že vytrvají až do konce.
Vzhledem k náročnosti procesu je třeba, aby byl každý jednotlivec dostatečně vědomě přítomen. Krátkodobé či dlouhodobé užívání látek, ovlivňujících vědomou pozornost (psychofarmaka, drogy), může být závažnou překážkou aktivní účasti i zdárného průběhu semináře. Pokud takové látky užíváte a chcete se semináře účastnit, je nutné tuto situaci konzultovat s organizátorkou nebo facilitátory.
Vzhledem k tomu, že proces bývá občas velmi emocionální, děti na sezeních nemohou být přítomni. Pokud potřebujete mít děti s sebou, mohou během sezení být v péči vašich rodinných příslušníků v dalších prostorách. Mezi sezeními je možné být s dětmi, je ale třeba počítat s tím, že i tak budou vnímat atmosféru dění a budou na ni reagovat.
Intenzita zážitku může být vyčerpávající, proto doporučujeme neplánovat si další aktivity v průběhu ani těsně po budování komunity. Budete potřebovat nějaký čas na odpočinek, zpětný pohled a vstřebání zážitku.
Časový rozpis:
pátek
prezentace 19,30 – 20,00 zahájení 20,00 – cca 22,30
sobota a neděle
budíček 8,00 snídaně 8,30 – 9,00
sezení 9,00 – 10,30 pauza 10,30 – 11,00
sezení 11,00 – 12,30 oběd 12,30 – 15,00
sezení 15,00 – 16,30 pauza 16,30 – 17,00
sezení 17,00 – 18,30 večeře 18,30 – 20,00
sezení 20,00 – 21,30 dobrou noc
pondělí
budíček 8,00 snídaně 8,30 – 9,00
sezení 9,00 – 10,30 pauza 10,30 – 11,00
sezení 11,00 – 12,30 oběd 12,30 – 14,30
závěr 14,30 – 16,30 loučení, úklid 16,30 – 17,00
krásnou cestu
Co s sebou, ubytování a stravování
Doporučujeme spát ve společné místnosti, kde se budou konat sezení (v tom případě si vezměte karimatku a spacák), je ale možné spát v jednotlivých pokojích s postelí. S sebou budete potřebovat pohodlné oblečení abyste se cítili dobře po fyzické stránce, případně polštářek na sezení, hygienické potřeby apod. Ale hlavně přijďte s odvahou a zájmem něco se naučit o sobě a poznat druhé.
Vařit si budeme společně. Kdo chcete, můžete donést nějaké vaše oblíbené suroviny. Jelikož strava velmi ovlivňuje naše psychické naladění a tedy i vývoj procesu, doporučujeme spíše vegetariánské a kvalitní potraviny.
Idea zakladatelů
Kvůli zraněním, odmítnutím a dalším bolestem, kterých se nám dostalo v minulosti v našich vztazích, se bojíme riskovat vlastní bezbrannost a zranitelnost. Žijeme pak často schovaní pod maskami, předstíráme, lžeme, bojujeme a ve výsledku jsme velmi osamělí. V tomto našem strachu často považujeme touhu po společenství a po blízkosti za iluzi.
Naše srdce cítí touhu po míru, po lásce, po opravdovém společenství. Víme, že se lidé mohou dostat mnohem blíže jeden k druhému, a že mohou být stará zranění uzdravena. Na semináři budování společenství spoluvytváříme příležitosti vyjít za hranice svého běžného chování, které nás drží od otevření se a důvěřování si navzájem, od projevování toho, co se v nás skutečně děje, co cítíme a co si myslíme.
Prostřednictvím otevřeného a přijímajícího postoje vytváříme prostor, kde se můžeme cítit bezpečněji, zbavit se masek předstíraného pokoje a tak si zažít o mnoho reálnější a hlubší lidské pouto. Můžeme se stát mnohem více schopnými: naslouchat sobě, ostatním a vytvářet prostor pro opravdové fungující společenství.
Doporučená pravidla
Skupina lidí se nestane skutečnou komunitou lehce a nebo náhodně. Existují pravidla, která si skupina v průběhu semináře stanovuje. Například:
Účast: Prosím zavažte se vytrvat na celém semináři. Zlost, frustrace, úzkost jsou přirozenou součástí budování společenství. Vaše účast může nabývat více podob: není potřebné abyste hovořili, neverbální účast může být stejně účinná. Důležité je být pozorně přítomen dění.
Přesnost: Prosím přicházejte na jednotlivé části semináře včas, jako součást vašeho závazku zúčastnit se budování společenství, jako součást vaší odpovědnosti za sebe i celek.
Důvěrnost: Důvěrnost je základní mírou respektu vůči účastníkům skupiny. Cokoli někdo druhý sdělí v průběhu semináře, zůstává v rámci skupiny a nevynáší se ven.
Zdroje, ve kterých můžete najít další informace:
Peck, Scott. V jiném rytmu. Votobia: Olomouc 1995.
Peck, Scott. Svět který čeká na zrození. Argo: Praha 2003.
Klímová, Helena. Jak člověk tvoří a maří svět.
Lievegoed C.J., Bernard. Sociální struktury (na příkladu léčebně pedagog. zařízení). 1970
www.buko.cz
www.komunity.vsieti.sk
www.fce-community.org
Reflexe některých účastnic kurzu
(určeného pro lektorky A centra)
Seminář byl pro mne osobně hodně náročný z počátku svým neznámem a později svou hustou atmosférou plnou emocí. Nedokázala jsem si ani v nejmenším představit, jak se může třicet dosud neznámých žen za čtyři dny lépe poznat, ale hlavně spojit. A jak je to přitom jednoduché.. Být ve svém nitru, plně přítomná, otevřená a láskyplně přijímající. Najít v sobě odvahu a znovu a znovu se pouštět do svých hlubin bytí a vědomě z nich na světlo vynést to, co bolí, své strachy, které nebyly zapomenuty a tiše dřímají v nás, a aniž to víme nám svazují nohy a nutí nás jednat dle starých a zakořeněných vzorců, které nejsou již potřebné. Být v tichu a naslouchat si, ale i druhým a mluvit jen, když to opravdu cítím, když cítím, že se mi tím, co chci říci může srdce rozskočit, tak to je ten pravý moment kdy by člověk měl hovořit. A to nejen v komunitě, ale i v rodině, v zaměstnání, v životě vůbec. Kolik času, bolesti a strastí dokáže způsobit nevhodné slovo v nevhodný okamžik, a přitom stačí jen málo. Jde samozřejmě i o to, aby ti lidé kolem byli také na vás naladěni, měli dostatek času i prostoru a srdce i uši dokořán a pak láskyplnému spojení a dialogům je náruč otevřena. Vždyť láska je to nejsilnější pouto, které lidi spojuje a dává jim sílu. A ne nadarmo se říká “Mluviti stříbro, mlčeti zlato”.
Hrabánková Jana
Co mi to dalo: Několik pravidel pro komunikaci a vůbec spoluexistenci s druhými, která se budu snažit dodržovat, jelikož jsem během semináře zjistila, jak jsou důležitá pravidla pro komunikaci, dorozumění a plné prožívání a jeho reflektování, a jak zásadní a nelehké je se jimi řídit.
Prožití úžasné cesty od naivního nadšení přes zmatení, nejasnost až nudu k zoufalství do ztráty naděje a únavy znovu k hledání, doufání a pokorné snaze až na vrchol k blaženosti a extázi porozumění a soucítění a potom zpět k pokornému snažení a víře.
Silné vědomí, že věci, které stojí za to dělat, nejsou snadné, když se dělají poctivě a ze srdce tak často bolí, ale zároveň přináší hlubokou radost a opravdové uspokojení. Jen je třeba nepolevit, nezlenivět a nehovět si na povrchu.
Co mi to vzalo: Naivní nadšení, díkybohu! Trochu bezstarostnosti a iluze, že to bude jednoduché. Co jsem si uvědomila: Poprvé jsem pocítila velmi silně vazbu na svou dceru. Uvědomila jsem si, jak silně miluji svou rodinu – Lukáše a Žofii. Co se pokusím změnit: Pokusím se poctivě se chovat, podle pravidel komunity, kde to jen půjde.
Rumlenová Marie
Většina účastnic kurzu tento seminář absolvovala v září, když jsem ještě byla na plánované dovolené, tento byl pro mě a 5 kolegyň náhradní, s cizími lidmi, kteří tam třeba přišli s úplně jiným očekáváním. Vybudovat komunitu se nám nepodařilo.
První den byl pro mě hrozný, protože ve vedlejší místnosti plakala moje nemocná 10-ti měs. dcerka. Další dny už mohla být doma, takže jsem se cítila lépe. Přesto i s odstupem dvou týdnů ve mě převažují negativní pocity. Bylo to zbytečně citově vypjaté – proč jsem před cizími lidmi musela řešit svoje pocity, které plynuly pouze z toho, že jsem chtěla být někde jinde a hlavně s někým jiným? Byl to ztracený čas. A facilitátoři-ulehčovatelé nám nic neulehčovali, jejich úloha mi je, kromě měření času, nejasná.
Možná jsem svým postojem přispěla k tomu, že jsme komunitu nevytvořili, ale když už jsem tam byla, tak jsem se opravdu snažila. Doteď ovšem nevím proč, nepochopila jsem k čemu to bylo dobré a co to mělo přinést mě osobně i jako budoucí lektorce.
Seminář „Tvorba společenství“ byl náročný, vyžadoval velké úsilí v čase a své přirozenosti. Ve své podstatě je jedinečný, vede člověka projevit schopnosti, emoce, které jsou v něm hluboko uloženy, vede ho ke schopnosti projevit lásku, důvěru i nesouhlas, čelit problémům.
To zdánlivě neplodné ticho, bylo vnitřním útočištěm, svatyní, aniž by jedinci věděli, tvořili jsme. Vyžadovalo to hodně úsilí, nebojácnosti. Umožnilo mi to přijmout strachy a v kruhu očistit tělo i duši. Ukázalo mi, že člověk se nemusí bát odhalit svou pravou tvář, rozechvěje ho nejhlubší jádro bytosti.
Zolmanová Lívia
.
.
Pražský seminár
Kedy: 30.4.2009 večer – 3.5.2009
Po čase sa nám zase podarilo uskutočniť Seminár budovania spoločenstva – “truth” komunity podľa Scotta Pecka. Tak, ako vždy, bol zase iný. Po prvý krát sme si spoločne nepripravovali stravu, ale chodili sme jesť do malého “obchůdku” s biopotravinami Grande Vita. Po prvý krát, sme na začiatku nezverejnili plagáty, čo nám bráni dosiahnutiu hlbokého zdieľajúceho spoločenstva a čo nám pomáha.
Už po druhý krát sa seminár uskutočnil v útulných priestoroch A centra.
Zišlo sa nás 14, z jednej polovice zo Slovenskej republiky a z druhej z Českej. Prežili sme si predĺžený víkend plný otázok, hľadania, dotykov so svojimi starosťami i radosťami. Dotykov s inými bytosťami, ich prežívaním a svetom. Užili sme si aj veľa únavy, úľavy a našli nové smery poznávania sveta, ako nášho vnútorného, tak i toho, ktorý nás obklopuje. Vytvorili sme si nové priateľstvá a preverili staré :). Naučli sme sa na naše emócie a komunikáciu pozerať aj inak, ako s pohľadu noriem našej západosvetskej civilizácie.
Čo dodať na záver? Scott Peck vytvoril dielo Svet, ktorý čaká na zrodenie. Verím, že sme pre jeho zrodenie niečo urobili.
Kde: A centrum Praha
O čom: Seminár je určený pre ľudí pracujúcich na rozvoji sebapoznania a sebazdokonaľovania.
Za čo: 2900,– (pro studenty, důchodce, matky na MD či jinak finančně slabé účastníky možná sleva až na 1500,–Kč) za organizáciu, jednoduché ubytovanie, suroviny na spoločné varenie. Poplatok za vedenie semináru v dobrovoľnej výške. Pre študentov a ľudí v núdzi je možné dohodnúť si 5O% zľavu.
Kto: facilitovať seminár bude robo jankovich a Hanka Škubalová.
Prihlásenie: e-mailom na stránke
Pár ilustračných fotiek nájdete vo Fotogalérii
Viac fotiek zo seminárov nájdete na českej stránke
Viac k teórii semináru nájdete na stránke Zážitkový seminár budovania komunity
O rozdieloch medzi sebazdokonaľovacími a psychoterapeutickými skupinami sa dozviete v novom príspevku
- http://raj.vsieti.sk/…zi-skupinami
Napovedať vám môžu aj citáty Antonya de Mella
Viac o komunitách nájdete na stránkach komunity.vSieti.sk